Neobnovitelné zdroje energie
Neobnovitelnými zdroji energie nazýváme takové zdroje, které nejsou nekonečné. Setkáme se také s jejich označením „klasické zdroje energie“. To je základní a charakteristický rozdíl meziobnovitelnými zdroji energie.
Charakteristických znakem neobnovitelných zdrojů je, že se rychleji spotřebovávají, než obnovují. Znamená to, že v budoucnosti se vyčerpají. S tím je nutné počítat. Měli bychom se stále více soustředit na obnovitelné zdroje energie (alternativní zdroje energie), kterých je možné využívat neustále.
Nelze zatím přesně odhadnout, kdy budou neobnovitelné zdroje energie vyčerpané. Do určité míry to záleží na tom, jak efektivně těchto zdrojů budeme využívat a zda se více zaměříme na obnovitelné zdroje energie.
Neobnovitelné zdroje energie** jsou důležité pro průmysl**. Právě díky těmto zdrojům a procesům jejich zpracováním, vzniká elektřina. Mají však negativní dopad na životní prostředí, a to kvůli jejich těžení (v případě fosilních paliv), ale i při využívání. Znečišťují ovzduší, ale i vodstvo a přispívají ke skleníkovému efektu.
Co řadíme mezi neobnovitelné zdroje?
Fosilní paliva
Fosilní paliva představují nerostné suroviny, které vznikly z odumřelých rostlin i živočichů bez působení vzduchu. Fosilní paliva jsou nenávratná, a proto spadají do neobnovitelných zdrojů energie. Základními fosilními palivy jsou uhlí, ropa a zemní plyn. V současné době je snaha dávat přednost z neobnovitelných zdrojů spíše jaderné energii před fosilním palivem. Je to z ekologických, ale i ekonomických důvodů.
Uhlí
Uhlí představuje sedimentární horninu rostlinného původu. Má tmavě hnědou až černou barvu. Vznikla z odumřelých stromů a dalších rostlin. Postupně tyto odumřelé rostliny byly překrývané vrstvami bahna a díky vysokým teplotám a nepřístupnosti vzduchu se vytvořilo uhlí. Spalováním uhlí vzniká oxid uhličitý a oxid siřičitý. Jeho podíl záleží na kvalitě uhlí. Oxid siřičitý je škodlivý a dostane-li se do atmosféry, může se vracet v podobě kyselých dešťů. Spalování uhlí také přispívá ke globálnímu oteplování.
Ropa
Ropa je tekutou viskózní horninou, která se vytvořila rozkladem drobných mořských živočichů a rostlin. Má hnědou až nazelenalou barvu a je tvořená směsí uhlovodíků. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti kontinentálních šelfů. Ropa tvoří základ petrochemického průmyslu. Ropa se dále zpracovává a má velké využití. Nejvíce ropy se těží v Rusku, Saudské Arábii, USA a Mexiku. U nás se těží na jižní Moravě. Těžba ropy a její zpracování mají negativní vliv na životní prostředí. Nejhorší jsou havárie tankerů s následným únikem ropy do moře.
Zemní plyn
Zemní plyn se nejčastěji těží v místě těžby ropy. Je více teorií toho, jak zemí plyn vznikal. Jde o přírodní bezbarvý hořlavý plyn, jehož hlavní složkou je metan. Nemá vůni ani chuť. Při zpracování je o pach obohacován, aby mohl být zaznamenán jeho případný unik. Zemní plyn je využíván jako zdroj energie, ale své uplatnění má i v chemickém a palivovém průmyslu. Jeho význam roste díky četným výhodám, které má. Využívá se i zkapalněný či stlačený zemní plyn.
Rašelina
I rašelinu po jejím usušení řadíme mezi fosilní paliva. Má přes polovinu spalitelných látek. Rašelina je významná především v zemích, ve kterých jsou menší možnosti pro využití jiných paliv.
Jaderná energie
Vznik elektřiny probíhá na základě štěpení jader a v posledních letech je jaderná energie upřednostňovaná před fosilními palivy. Jejich hlavní výhodou je, že řeší reprodukci energie, má nízké náklady, stabilitu dodávek a dochází k minimálním emisím skleníkových plynů. I výroba jaderné energie má však své nevýhody. Je třeba zajistit ukládání jaderného odpadu a musí se neustále dbát na bezpečnost. Případná havárie by způsobila mnohé škody. Zabezpečení jaderných elektráren se však neustále zlepšuje.